Fíky

Fíky jsou jedním z nejstarších plodů pěstovaných lidmi, záznamy datují dobu již před 5000 lety př. n. l.

Ve skutečnosti to nejsou skutečné plody, ale dužnaté baňky, obsahující několik květů.

Fíkovníkům se nejlépe daří v teplých krajinách, jako je Egypt, Turecko, Alžírsko, Maroko, Řecko a Španělsko.

Čerstvé fíky v našich končinách nalezneme jen v určitou sezónu (většinou od července do listopadu), jsou náročné na převoz a skladování, proto jsou u nás nejčastěji v sušené formě.

Čerstvý, ani sušený fík se nemusí loupat, nejlepší je sníst ho rovnou i se slupkou, ve které se také schovává spousta antioxidantů, jako polyfenoly a flavonoidy, které naše tělo ocení při boji s volnými radikály.

Dobrý zdroj energie, vitamínů a minerálů

Zejména sušené fíky mají od těch čerstvých až několinásobně vyšší množství kcal, obsahují totiž spoustu přírodních cukrů, což z nich dělá skvělý zdroj rychlé energie, pomohou nám zahnat chuť na sladké, ale zároveň nám krevní cukr nezvýší tak rapidně, jako třeba sladkosti. Za čerstva je proto jezte v obvyklém množství, jako například jablka, v sušeném stavu stačí jen pár kousků. Sušením se koncentrují i další výživné látky. V největším zastoupení je to draslík, vápník, železo, hořčík a např. vitamín B6 a vit. K.

Vláknina je důležitá

Obsah rozpustné a nerozpustné vlákniny ve fících pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, ulehčuje průchod jídla trávicím traktem, pomáhá proti zácpě a je prospěšný pro náš střevní mikrobiom.

Na co si dát pozor

Jako u všech potravin, dávejte pozor na kontaminaci plísní. Nezaměňujte ji však s vysráženým cukrem, který se na povrchu sušených fíků po čase vytvoří.

Vždy upřednostňujte nesířené sušené fíky. Přidávané siřičitany zvyšují riziko onemocnění střev.

Ať už čerstvé, nebo sušené fíky, či dokonce ve formě marmelády, hodí se na dozdobení klasických i raw dezertů, sladkých snídaní, dají se kombinovat také ke slaným pokrmům.

Skvělou zkušenost s kvalitou fíků bez siřičitanů a s fíky sušenými mrazem mám z OchutnejOřech.